Vždy mějte po ruce sluchátka
Sluchátka jsou užitečná nejen kvůli tomu, abyste mohli poslouchat hudbu nebo podcasty, případně mrknout na film. Ve vlaku se s železnou pravidelností vyskytují následující rušivé elementy:
- řvoucí dítě,
- hlasitý telefonista,
- žoviální důchodce,
- ožralí teenageři,
- skupinka lidí, která má pocit, že jejich rozhovor musí zajímat celý vlak.
Pokud nechcete být za prudiče, který ostatní usměrňuje, je lepší se zvukově odizolovat a nechat okolní svět plynout bez vaší účasti.
Zamykejte se na záchodě
Tato rada je aktuální hlavně u záchodů s automatickými dveřmi, které se otevírají tlačítkem. tím, že je za sebou zavřete rozhodně nemáte vyhráno. Je třeba je ještě manuálně zamknout. Jinak si totiž koledujete o to, že se bude chtít během vykonávání vaší velké potřeby na záchod i někomu dalšímu, stiskne tlačítko a… „vrrr“ dveře se pomalu otevírají a všem přítomným se naskytuje pohled na to, jak trůníte na míse.
Tohle mají ideálně řešené v UK vlacích, kde vás záchod na to, že nemáte zamčené dveře hlasově upozorní (viz video).
Mějte vždy nějaké drobné
Drobné se hodí nejen kvůli tomu, když si chcete koupit nějaké občerstvení přímo na palubě (terminály na placení kartou nemusí kvůli absenci internetu fungovat). Důležité jsou také v případě, že chcete jít na záchod na nádraží. Světe div se na nádražích ve Vídni, Malmö nebo Curychu nepanují poměry, jako v Lublani, kde je WC zdarma. Kapitalismus je tvrdý a mašinky na rozměňování bankovek (viz foto z Kodaně) také nejsou všude. Další důležitá věc, na kterou drobné budete pravděpodobně potřebovat jsou automatické skříňky na úschovu zavazadel. Těch, které braly kartu jsem potkal opravdu minimum a pokud máte větší zavazadla můžete potřebovat třeba v případě Švýcarska i 10 EUR v drobných.
Mějte u sebe vždy pas či občanku
Jak už jsem několikrát zmínil, po Evropě jsem jezdil na Interrail jízdenku. Ve Švýcarsku mi ovšem nedošlo, že kromě digitální jízdenky v aplikaci Interrail Planner musím mít u sebe také přidružený doklad, na který jsem si Interrail účet aktivoval. Takže jsem si tak jel z Curychu do Lausane, kdy vás za normálních okolností přijde dvouhodinová cesta v první třídě na cca 4000 Kč. Přišel průvodčí, já se prokázal platnou jízdenkou a najednou se stalo to, co nikde jinde v Evropě, průvodčí požadoval pas. Ten jsem ale měl zavřený i se svým batohem ve skříňce na nádraží v Curychu. Nakonec se to naštěstí vyřešilo jen slovní domluvou, ale výlet k jezeru se mohl dost prodražit.
Nehledě na to, že je třeba mít s sebou pas/občanku i kvůli různým neočekávaným událostem. Například pro doktory, když si rozbijete hlavu na vrcholu Alpské hory, což se mi také stalo.
Pokud chcete pracovat a potřebujete internet, pořiďte si neomezená data
Některé vlaky nemají wi-fi, některé ji mají nepoužitelnou a někde je registrace do sítě tak složitá, že je opravdu lepší spoléhat se na vlastní zdroje. Navíc je skoro všude roaming, takže se vám neúčtuje nic navíc. V rámci EU je roaming garantovaný a pak jsou země jako Norsko nebo UK, které mají s EU smlouvu o roamingu pořešenou také. Jediná země, kde byly s internetem problémy a využíval jsem ho pouze z veřejných wi-fi bylo Švýcarsko. Když vám totiž po přejezdu AUT-SUI hranice přijde SMS, že je každý přenesený megabajt účtován třemi korunami, dost si nějaké internety rozmyslíte.