Jako téměř každý rok jsem se i letos vydal na Žalý navštívit šachové soustředění kobyliských šachistů. Když už jsem se ocitl v Krkonoších nemohl chybět ani pořádný výběh.
Sportuju teď obecně dost, tak jsem si říkal, že to nebudu přehánět a poběžím převážně z kopce. Mapa naplánovaného, zhruba 30 kilometrového, výletu je k vidění vpravo. Plánované byly hezké výhledy i vyhlášené krkonošské kyselo k obědu na Dvoračkách.
Prvním úkolem bylo dostat se v nějakém rozumném čase na hřebeny, ať jsem na Dvoračkách cca na oběd. Nejsnazší, nejrychlejší a nejlevnější možností je v této lokalitě jednoznačně autobus do Špindlu a odtud (Parkoviště 2 – Hromovka) další autobus na Špindlerovu boudu. Už si nepamatuji, kolik mě to stálo, ale určitě to bylo z Herlíkovic až na Špindlerovku kolem 100 Kč. Srovnejte s cenami lanovky, které se blíží cenám letenek do středomoří nebo nedejbože Krkonošského taxi.
Ze Špindlerovky po hřebenech
Protože je cesta na hřebenech Krkonoš kamenitá, vzal jsem s sebou i trackové hole, které mě minimálně jednou při seběhu zachránily před držkopádem. Do běžeckého baťůžku jsem pro všechny případy přibalil také lehkou běžeckou mikinu, kšiltovku a sluneční brýle. Samozřejmostí byl také vak s vodou, protože nahoře nikdy nevíte, co se přihodí: jak se změní trasa s ohledem na počasí, jaká bouda s občerstvením bude otevřená… a vůbec, na takhle dlouhém výletě/běhu je vždycky dobré s sebou vodu mít.
Na to, že byly tou dobou v Praze vlny veder 30°C+, nahoře bylo překvapivě chladno. Mikinu jsem oblékl už na Petrovce při výstupu na Dívčí kameny. Celou dobu bylo celkem pod mrakem, takže mě nečekaly žádné spektakulární výhledy, ale i tak bylo příjemně a hlavně nepršelo. Relativně nevlídné podmínky mělo výhodu v tom, že na hřebenech nebylo moc lidí. Na cestě Česko-polského přátelství jsem potkával hlavně poláky a i těch bylo po málu. V prázdninovou sobotu jsem čekal větší provoz. Postupně jsem minul Dívčí kameny, Mužské kameny, Sněžné Jámy, Prameny Labe a od Růženčiny zahrádky seběhl na boudu Dvoračky, kde jsem si naplánoval oběd.
Z Dvoraček na Žalý
Na Dvoračkách, respektive na chatě Štumpovka, protože staré Dvoračky byly zbourány a staví se od znova, jsem si dal vytoužené krkonošské kyselo a přečkal tady přeháňku. Následně jsem po kamenité cestě skrz údolí Kotelních jam proběhl na Horní Mísečky. Ze tří možných cest na Rovinku jsem si vybral cyklostezku přes Třídomí. Tahle cesta je sice o dost méně atraktivní než ta přes vyhlídky na Harrachově skále a na Šeříně, ale zato je výrazně lepší na běhání.
Na Rovince ještě džus s vodou do půllitru a na Žalý už to bylo jen kousek.
