Jelikož bydlím v centru Prahy, zdálo by se, že jsem odkázán hlavně na silniční běh po pražských parcích Petřína, Letné nebo Vítkova. Paleta možností v Praze a okolí je samozřejmě daleko bohatší, jen se to chce drobně přesunout dopravním prostředkem. Auto nemám a zároveň mi ve spojení s běháním přijde dost omezující, protože se k němu člověk vždy musí vrátit. Takže jaké jsou další varianty? Nehledě na to, že existují traily v Šárce a Prokopském údolí, které jsou MHDčkem kousek, oblíbil jsem si  jinou – na běhání ne až tak populární lokalitu – Zbraslav a její okolí. Můj oblíbený běžecký okruh, který zde často podnikám má cca 13km a celkové stoupání je cca 300m.

Z Hlavního nádraží je to do Zbraslavi 25 minut, takže nic hrozného a vlastně jsem tam rychleji než v tom Prokopáku. Tato lokalita je výhodná v tom, že turistické/běžecké tratě jsou v podstatě hned za vlakovým nádražím, není tu moc lidí a nabízí se i možnosti občerstvení.

Výstup na Závist

Můj oblíbený okruh začíná v podstatě hned po přechodu kolejí, kdy se vydávám po krátkém běhu po asfaltu po žluté značce do krpálu Závisti. Většinou běžím asi jen prvních 50m, během kterých mi tepová frekvence vylétne do nebes a pak přecházím, jelikož se jedná o celkem strmé stoupání, do svižné chůze. Nakonec i ta rychlá chůze je celkem vyčerpávající, napjaté úsilí však zpestřují občasné výhledy na řeku, Radotín a vysílač Cukrák mezi stromy. Cca po 10-15 minutách se objeví na konci cesty Kaplička a já už vím, že mám to nejhorší za sebou a můžu začít běžet. Je to stále po žluté značce. Cesta je sice až na rozhlednu Závist stále do mírného kopce, už se to ale pomalým krokem běžet dá.

Rozhledna se nachází na místě bývalé Keltské osady a člověk si na tomto energií nabitém místě (nejsem ezoterik ani okultista, ale říkal mi to jeden meditující pán, se kterým jsem se zakecal na Šancích, tak mu důvěřuju 🙂 ) může trochu odpočinout a počíst si na vývěsce o historii Keltského osídlení.

Ze Závisti do Dolních Břežan

Asi nejlepší část tohoto okruhu pro mě začíná zde. Stále pokračuju po žluté značce lesními cestičkami až k bodu Hradiště – rozcestí a odsud běžím dál po zelené. Tady je to regulérní lesní trail se vším všudy, kdy se člověk vyhýbá kořenům a ostrým kamenům a běží po úzkých cestičkách nad údolím, kterým vede silnice ze Zbraslavi do Dolních Břežan. Vzhledem k tomu, že tady stoupání ani klesání nejsou nijak dramatická a navíc zde nejsou skoro žádní lidé, je tu prostor pro čirou radost z běhu. Po této cestě se dostanu do Dolních Břežan, kde si je možné v případě vysílení nakoupit nějaké občerstvení v místním Tescu. Zde u parku s novostavbami je třeba pokračovat opět po žluté. 

Z Břežan na Točnou a Šance

Následuje trasa, která je moc fajn, ale bohužel z velké části obcemi po asfaltu, což v trailových botách není žádný med. Nejprve proběhnu parkem a kolem Mlynářského rybníka Dolními Břežany. Následuje esíčko polní cestičkou, kde je čas to trochu napálit, protože se běží po ideálním terénu a lehce z kopce. Následuje průběh Točnou dál po žluté až k lesu, který je bránou do přírodní rezervace Šance. Nejprve je třeba na hřeben Šancí vyběhnout. Když mám dost sil dám to, většinou ale částečně přecházím do chůze. Stále běžím po žluté, která zde nabízí krátkou odbočku na Nickerleho vyhlídku.

Určitě tuhle zacházku doporučuju, stojí to za to. Jen je potom třeba vrátit se zpátky na regulérní trasu po žluté. Když jsem tudy běžel poprvé, stalo se mi, že jsem chtěl dolů sestoupit po jiné lesní cestě, která ovšem vedla do nikam a já musel improvizovat prudkým svahem na silnici.

Seběh zpět do Zbraslavi

Vracím se tedy kousek nahoru zpět na žlutou a běžím dál po vrcholu Šancí, míjím další krásnou vyhlídku s vývěskou o Keltech a už začínám klesat zpět do Zbraslavi. Opět je třeba se stále držet žluté značky, protože se zde dá snadno ztratit ve spleti trailových tratí pro kola. Seběh je celkem v pohodě a nenáročný a opět se dá trochu přidat do kroku a vylepšit si finální čas.

Žlutá končí opět na nádraží, ale já hodinky zpravidla vypínám chvíli předtím v občerstvení U Posledního kelta. Nabídka je široká a chutná, ale bacha, berou pouze hotovost (V bankomatu se dá vybrat v Dolních Břežanech).

Když mám chuť si trať prodloužit dám si buď okruh ještě jednou nebo běžím po cyklostezce směrem do Prahy. Ta kopíruje vlakové koleje, takže není problém v Komořanech, Modřanech nebo Braníku opět sednout do vlaku a svézt se na Hlavák.